Co odhalil Rok digitálního podnikání 2019?

Největší projekt AMSP ČR tohoto roku se chýlí ke konci, a tak je čas bilancovat. Velký zájem firem i podnikatelů o toto téma potvrzuje, že jsme se vydali správným směrem. V rámci šesti nezávislých průzkumů agentury IPSOS pro AMSP ČR se však objevila v plné nahotě skutečnost, že představy o tom, co je digitalizace, se velice různí a pojmy se mísí s dojmy.

Řemeslo 4.0 netáhne

 

Ačkoliv nové technologie využívají více jak dvě třetiny podnikatelů, nejmenší živnostníci a řemeslníci si cestu k digitálním nástrojům zatím nenašli a neřeší ani kybernetickou bezpečnost. Selhávají i střední odborné školy, které nedokážou žáky na digitalizaci dostatečně připravit. Mezi nejčastější digitální nástroje patří internet věcí, online marketing a cloudové služby. Obdobná je situace v zajišťování kybernetické bezpečnosti. Zatímco většina právnických osob myslí na zadní vrátka a zabezpečuje se vůči hrozbám z nových technologií, živnostníci neinvestují do této oblasti buď vůbec nic nebo naprosté minimum.

 

 

Digitalizace a detailní znalost potřeb zákazníka hlavní dynamikou maloobchodu

 

Tři ze čtyř obchodníků si dokážou něco spojit s pojmem chytrá prodejna. Elektronické platební metody a online marketing vedou v užívání moderních technologií v segmentu maloobchodu. Prodejci chápou, že bez přizpůsobení svých webových stránek chytrým telefonům a bez profilů na sociálních sítích nemohou dlouhodobě uspět. Digitalizace jejich podnikání bude zcela jednoznačně hlavním trendem v příštích letech. Digitalizace je nevyhnutelná, z kamenných prodejen se postupně budou stávat showroomy a testovací prostředí pro nové produkty. Kdo si toto uvědomí, bude mít náskok před konkurencí.

                                                                                 

Digitalizaci služeb táhnou online rezervace, sociální média a cloud

 

Šest z deseti podnikatelů ve službách si dokáže něco konkrétního spojit s pojmem chytrá služba. Nejčastěji zmiňují ulehčení práce a komunikace. Mezi nejvyužívanější moderní technologie patří online rezervace, online objednávky, sociální média nebo cloudové služby. Téměř polovina subjektů má profil na sociálních sítích, které využívají na propagaci, akvizici a komunikaci. Pouze pětina poptávek zatím přichází prostřednictvím internetu. Jako nejdůležitější cílovou skupinu za 5 let vnímají podnikatelské subjekty ve službách firemní zákazníky, mladé lidi do 25 let a seniory.

 

Vyplatí se malým a středním podnikům digitalizovat výrobu?

 

Pouhých 10 % malých a středních podniků (MSP) má plně automatizovanou výrobní linku. Čtvrtina firem plánuje do 5 let robotizovat výrobu, ale největší brzdou pro jejich digitalizaci se stává nedostatečně kvalifikovaná pracovní síla. Do automatizace a robotizace zatím investuje jen 22 % malých a středních firem. Zástupci českých podniků mají vcelku dobrou představu o pojmu Průmysl 4.0. Od teorie až po praktické zavedení s hodnotnými výstupními daty je však poměrně dlouhá cesta. V případě MSP je důležité, zdali ve firmě existuje obchodní model  a dokumentace procesů. Pokud ano, mohou být představy podnikatele velmi konkrétní.

 

Zemědělci jsou v digitalizaci dále než průmysl

 

Osm z deseti dotázaných podnikatelských subjektů v zemědělství si dokáže pojem digitální zemědělství spojit s konkrétní činností. Stejné množství respondentů také využívá moderní technologie. Ty nejčastěji nahrazují chybějící lidskou pracovní sílu nebo těžkou fyzickou práci. Nejčastěji jde o využití GPS, chytré stroje jako např. digitální dojení, měření ploch přes satelit, monitoring a sběr nejrůznějších dat, meteostanice, záznamy osevního postupu, chytré senzory (internet věcí a zvířat, online měření), samořiditelné traktory, drony a roboty apod.

 

Firma 4.0 – realita nebo sen?

 

80 % podnikatelských subjektů má o pojmu digitální firma alespoň nějakou představu, nejčastěji si pod tímto pojmem vybaví něco spojené s výpočetní technikou a digitalizací dokumentů. Oblast IT je dlouhodobě doménou mužů, o čemž svědčí i výsledek, že u 81 % malých a středních podniků (MSP) nepracuje mezi IT zaměstnanci ani jedna žena. Dle OECD je tak Česká republika na předposledním místě v tomto ukazateli, poslední je Maďarsko.

 

ZDROJ

Eva Svobodová, MBA 

členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR