Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu ČR, místopředseda vlády: Obchod projde v budoucnu zásadní změnou

Fungování obchodu v budoucnu změní především technologie a podle nového ministra průmyslu a obchodu a zároveň místopředsedy vlády ČR to budou změny zásadní. Jeho resort plánuje pro tyto změny připravit obchodníkům co nejlepší infrastrukturu a nastavit podmínky tak, aby se mohli soustředit na to hlavní – na obchod.

Dlouholetý propagátor malého a středního podnikání dobře ví, co tyto firmy v každodenní praxi pálí. I proto si od něj nejen obchodníci leccos slibují, hlavně to, aby stát nepřehlížel potřeby a problémy těch menších. A zdá se, že jim Karel Havlíček hodlá naslouchat.

Jaké jsou vaše vize a plány pro obchod, které hodláte naplnit?

Musíme rozlišovat malý, nezávislý obchod, který nám dělá starosti, protože ten ubývá velmi rychle a začíná nám chybět obslužnost. Jde hlavně o drobné obchůdky na venkově. Tamní zákazníky bohužel nasávají hypermarkety a supermarkety, které dnes nejsou jen ve městech, ale stěhují se dál na venkov, jsou v menších městských částech a městysích, kde dříve tradičně byli ti nezávislí. Musíme rychle vymyslet nějakou cestu pro jejich podporu. Chtěl bych upozornit, že v roce 2017 bylo uzavřeno v České republice 396 prodejen s prodejní plochou do 50 m². V roce 2018 pak zaniklo dalších 513 nezávislých českých prodejen.

 

Co by to mělo být? Dá se něco vymyslet?

Dá, my už máme celou řadu různých nástrojů. Chceme jít zřejmě rakouským modelem, kdy vybereme slabší regiony, vesnice a obce, které mají třeba do tisíce obyvatel, tam bychom vytvořili určitou rezervu, ze které bychom mohli brát na provoz těchto obchůdků. Celé by to mohlo stát na třech pilířích, část financí by tvořily státní zdroje, část obecní a část by šla z krajů. To je funkční cesta a nevidím v tom problém, protože podobně už to na řadě míst docela dobře funguje, snaží se na Vysočině nebo třeba v Pardubickém kraji. To je cesta k těm menším. Je třeba si uvědomit, že venkovské prodejny bojují s provozními náklady, jedná se zejména o mzdy, a další problém představují samotné budovy prodejen, které jsou energeticky velmi neúsporné a potřebovaly by zainvestovat.

 

A to vidíte jako hlavní cestu? Myslím tím tu finanční podporu.

Jen rozdat peníze samozřejmě není ten hlavní nástroj. Ale i tak si dovolím upozornit, že v současném Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost mají obchodníci poprvé příležitost čerpat finanční prostředky na své projekty. Správnost tohoto rozhodnutí potvrzují sami obchodníci, kteří nám předložili projekty za zhruba pět miliard. Další podpory jsme poskytli ve spolupráci s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Klíčové je ovšem to, že maximálně zjednodušíme podnikatelské prostředí, aby se v něm obchodníkům dobře podnikalo. Stát nemá výrazněji zasahovat do podnikání, má vytvořit jednoduché a spravedlivé prostředí a výsledek si musí uhrát firmy. Protože co potřebuje obchodník? Hlavně čas a prostor na to, aby se mohl věnovat nákupu a prodeji. A tam věřím, že by mohl hodně pomoci režim jednotného malého inkasního místa. To v praxi znamená, že obchodník jednou daní zaplatí úplně vše, prostřednictvím jednoho formuláře. Nebude muset nikam chodit, nebude ho trápit složitá administrativa. A jsem přesvědčen, že jim to výrazně zjednoduší život. Jedno inkasní místo zjednoduší a zefektivní výběr daní, cel, sociálního i zdravotního pojištění.

 

A co ti střední a větší? S jakou podporou pro ně počítáte?

Co se týká těch středních a větších, tam musí fungovat především trh, jsou to hlavně zahraniční hráči a naší cestou je jim také připravit podmínky pro snadné podnikání. Je to cesta nových technologií, bez kterých to v budoucnu nepůjde. A je na nás, abychom vybudovali infrastrukturu na to, aby se daly přínosy nových technologií využít. Nestačí o tom jen mluvit, musíme ty podmínky vytvořit. Mám na mysli hlavně 5G, dostupnost vysokorychlostního internetu je základ. To je tedy ta cesta legislativní, zákonná. Ale já zrovna nejsem příznivcem toho, abychom na všechno měli zákony.

 

Co zákon o významné tržní síle? Mluví se hodně o jeho novelizaci.

Diskutujeme o některých změnách a o tom, že bychom tento zákon modifikovali. Obchodníci si stěžují, že je dostáváme do úzkých, rádi by to přehodili na bedra producentů a distributorů a ti by byli zase raději, kdyby to bylo spíše v rukou obchodníků. Poptávka po eliminaci dvojí kvality zboží tady samozřejmě je, takže i tomu se věnujeme, musíme zatáhnout za záchrannou brzdu, ale musíme to dělat rozumně a systémově.

 

Co by se tedy mohlo v zákonu o významné tržní síle změnit?

Zákon je v gesci Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR je spolugestorem. Vláda už schválila novelu zákona o ochraně spotřebitele a zboží pod stejným obalem bude muset mít v tuzemsku stejné složení jako v jiných evropských státech. Společně zvažujeme, jakým způsobem do toho dostat distributory a výrobce. To znamená nejen tou transpozicí evropské směrnice, ale současně chceme zakázat distributorům a výrobcům, aby v dovozu bránili obchodníkům, kteří si chtějí objednat zboží jiné kvality v rámci celoevropské distribuční sítě. Takové společnosti by mohl za tuto činnost sankcionovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Tohle by mohla částečně vyřešit novelizace tohoto zákona, ale osobně si myslím, že jej trochu přeceňujeme, dvojí kvalita je spíš záležitostí na evropské úrovni a na dalších jednáních.

 

Evropská legislativa je daná. Nevyhovuje?

Evropská legislativa je daná, ale za nás není ideální, protože je poměrně měkká a umožňuje firmám v poslední chvíli z toho takzvaně cuknout. Na druhou stranu chápeme, že opatření nelze udělat absolutně plošně, protože i ta otázka různé chuti či barevnosti potravin, pokud jsou to opravdu opodstatněné věci, tam má smysl.

 

Ministr zemědělství Miroslav Toman chtěl také výrazněji zasáhnout do fenoménu akčních cen, díky kterému je v tuzemsku roztočena slevová spirála. Tam vidíte nějakou cestu pro změnu, nastavení pravidel?

Jsme země, která jede na slevách, více než polovina zboží se tu prodá v akcích, a to je zase věc, která dusí malé prodejce. A nejen malé prodejce, ono to dusí i malé hospody. Na vsích totiž dochází k tomu, že se lidé předzásobí basami levných piv z akce v supermarketu a pak vznikají takové samizdatové hospody. A to není dobré, protože pokud na vsi chybí místo, kde se lidé potkávají, je to špatně.

 

A je reálná cesta zasahovat obchodníkům do jejich marketingových aktivit, tedy do akcí?

To je otázka k diskusi. On to není jen problém u nás, to se děje všude ve světě. Ale u nás je ten trend docela dost markantní a pro další obslužnost venkova je to špatně.

 

Jak bude podle vás vypadat obchod za takových pět deset let?

Bude hodně zdigitalizován, propojen s novými technologiemi, troufám si tvrdit, že projde naprosto zásadní změnou. A to od způsobu zásobování přes způsob pronájmu regálu, kde do určité míry i provozovatel obchodu už nebude nakupovat na sklad, ale bude zboží překupovat přes sebe a bude poskytovatelem dané značky. Zatímco výrobci si vlastně budou v regálech všechno umísťovat sami a starat se o to, a zboží pak jen projde přes účetní systém daného prodejce. Ale těch změn bude celá řada. Nemluvě o tom, že se bude i jiným způsobem platit a samozřejmě budou i jiné způsoby kontroly. Určitě to ale vidím pozitivně.

 

Jitka Hemolová

Zboží&Prodej 6-7/2019